Jdi na obsah Jdi na menu
 


26/09/11 Tropic - ta naše kára

Ta naše americká kára

82133,6 sobota ráno

Je pátek večer, končíme první týden naší americké cesty, máme za sebou 1002 míle, 6 nocí, může být ta správná chvíle podělit se o zkušenosti s tím velkým americkým bydlíkem.

Doprava: galon stojí kolem 3,7 dolaru, tedy litr za 17 kaček, při spotřebě cca 22 litrů tak jedeme za cca 3,8 Kč/km (pro 6 osob ve voze… cca 60 halířů/km je docela slušná cena na osobu). Benzinky jsou na karty, pro tento případ je lepší být vybaven kreditkou než debetkou. Doporučení zásadní: nikdy nemít méně než půl plné nádrže (vzdálenosti v končinách, které projíždíme, jsou opravdu mimořádné. Podobně je třeba hlídat veškerou vodu – pitnou, i užitkovou v nádrži vozu). Šoférujeme na střídačku, vypadá to – vzhledem k značnému zájmu všech tří šoférů – že tato oblíbená činnost bude na povolenky, které budou ke koupi na interním trhu uvnitř vozidla. Důležitou funkci navigátora na sebe vzal Ondřej. Docela se  užívá i pozice uprostřed, mezi šoférem a navigátorem, někdy je nával takový, že jsme vpředu skoro všichni. Z dosavadních zkušeností s tou skoro 10m dlouhou károu jsou dvě sdělitelné: jedna dostala název „Holcův skok“ – může se podařit zejména u prvního startu, kdy schází odhad, jak bude ta velká kára reagovat – druhá  nese název „Valsův vinkl“ – tento problém je přítomný vždy při zatáčení vozidla doprava ve městě, kdy je potřeba dostatečný prostor pro vyjetí oblouku – není-li, nebo je-li situace podceněna, zadní kola najíždějí na chodník a vše volně stojící ve voze  se kácí, někdy i rozbíjí. (Šofér Merz zatím žádný manévr, který by s jeho jménem vstoupil do příběhu zájezdu, nenabídl.)

Dělba práce: již před odjezdem byli dohodou jmenováni ministři na všechny důležité oblasti  života, a to:  route-planner, kultura (Jirka),  informace+P.R, finance (Ota),  health-care (Kačka), duchovno (Johanka), vnitro (Hanka), zásobování a výživa (všechny holky).  CEO (chief expedition oifficer) je – všeobecnou shodou celé výpravy – Ondřej. Pro vlastní život ve vozidle jsou zásadní  funkce dvě – vnitra (= pořádek ve vozidle) a zásobování+výživa. 

Bydlení: bydlík má ložnici, noclehárnu na patře (nad šoférem) a  spaní v kuchyni a jídelně. Vozidlo nabízí zvětšit prostor jídelny a kuchyně o cca půl metru „vyjetím“ interiéru (samozřejmě pouze když vozidlo stojí zaparkováno). Jak to vypadá ráno při vstávání, jest patrno z dalších fotek (jde opravdu o snímky ´ze života´, nikoli nahrané).

Vaření: vaříme snídaně a večeře, obědy jsou lehké, přes den hlavně pijeme. V autě je vše potřebné od sporáku přes ledničku, mražák až k mikrovlnce. Jíme hlavně venku, ve výbavě auta jsou i skládací židle a stůl, které využijeme zejména při nocování mimo kempy. 

Energie napájecí: jedním ze zásadně důležitých prostorů vozidla je (viz foto) mezi sedadlem šoféra a navigátora. Zde je permanentně připojen nejméně jeden z mnoha mobilů a ajfounů, 4 fotoaparátů, počítač nebo holicí strojek. Problematice jsme věnovali zásadní pozornost  již ve fázi přípravy (amerických 110V v kombinaci s jejich zásuvkami neumožňuje zapojit vůbec nic, natož potom ve vozidle), nejmenovaný ministr energetiky Ondřej zúročil své mnohaleté zkušenosti z ČEZu  (:-) a vybavil výpravu potřebným zařízením na výrobu 220V střídavých z 12 voltů stejnosměrných. A také, nezapomněli jsme na žádný z potřebných napájecích kabelů pro všechna ta zařízení, včetně těch dvanáctivoltových (s výjimkou Jirky a jeho iPodu – řeší u wc v kingburgru nebo koupelnách kempů).

Informace:  ukázalo se, že jeden počítač a jeden iPod na zájezd nás šesti je málo. Při obrovské zodpovědnosti, kterou cítíme vůči Vám - čtenářům našich zpráv (:-), nestíháme připravovat na jednom kompjůtru (iPod obsluhuje Jirka) texty a fotky (těch bez problémů nafotíme dohromady cca 400/den…!).  Vrcholný okamžik potom nastává, když je po 2-3 dnech čas najít místo s připojením na web – obvyklým řešením jsou známé americké podniky mekdonald nebo burgrking – jenže: pohybujeme se v končinách, kde jich mnoho není… tady je vůbec výjimkou, kdy jsme na signálu pro mobily… jak to bylo ve středu u Burger King, ukazuje foto (koupíme si kávy a Ondřej potom  dokončuje potřebné práce na odeslání všeho na oblíbenou adresu na stránkách :-).

Tak uvidíme, kde se nám podaří odeslat další balík zpráv – v tuto chvíli už je sobota, high noon, odjíždíme od řeky Colorado, resp. od GLEN CANYON DAM na  řece Colorado, kterou jsme překonali trajektem a poté, co Jirka s Ondřejem pořídili pro další dny  cesty u benzínky zásadní výbavu (rybářské pruty), vyrážíme dále směrem severozápadním.

Ota

p.s. na signál mobilů i na wi-fi se dostáváme až po dvou dnech – je pondělí poledne, jsme v městečku TROPIC ve státu UTAH.  Nejen v horách (i silnice vedou až do 3000 m) ale ani dole v údolích v těch typických malých městečkách amerického venkova (benzinka s malým obchodem… hospoda… nějaká služba pro auta… a pár domků…) žádný signál není, natož pak nějaká wifina.

 

Náhledy fotografií ze složky 26/09/11 Tropic - ta naše kára

Komentáře

Přehled komentářů

V KM vše OK

(Naďa a Šárka, 30. 9. 2011 16:23)

Spojení funguje, děkujeme za sms. Moc Vás i celou skupinku zdravíme. Úžasný cestopis.